pondělí 27. února 2017

Koťátko

V sobotu ve Vypáleném koťátku... Do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, jestli pojedu. :) Momentálně nevím dne ani hodiny, kdy mi zas bude blbě. Ale blicí pytlíček jsem měla zabalenej, a moc jsem chtěla ven a tak jsem jela. A asi mi ta cesta na "čerstvým" vzduchu skrz celou Prahu pomohla.
Pak už mi bylo fajn celý odpoledne.
A holky... To byla paráda.
Tentokrát nás bylo jen pět a půl, ale o to to snad bylo lepčí. Společná řeč byla jasně daná a mlčení nebylo trapný, protože každý přeci ví, že když mlčí pletařka, je to jen pro to, že počítá.
Jinak prostě mlčet neumí. Obzvlášť když se sejde se svojí bandou. :)


Toto je Andrea. Andrea tohle uměla už v době, kdy já jsem ještě nosila pleny. :)
Andrea si kvůli poplachu na letišti nestihla koupit přízi na další projekt a tak sebou neměla nic rozpleteného. Naštěstí si sebou Péťa vzala nákrčník a klubka na ponožky a tak měla i Andrea co plést. Její obrace oka jsou stejná jako naše, ale plete je úplně jinak. :) Neptejte se jak. Myslím, že je to nějaký kouzlo a do těch já moc nevidím.


Toto je Markéta a šatky dle návodu z Garnstudia. Markéta nakonec volala domů, že se vrátí později, protože se prostě nechtěla tak brzo loučit. :)



Tohle je Jára a Andrea. Měla jsem velkou radost, že se jim moje knížka líbila. Jak se nad ní holky rozplývaly. Juchů. :)



Toto je Markéta. To co má Markéta na sobě je krásný dyzajnový kousek. Včetně špendlíku. :) Předpokládám, že byl upleten tak asi za dva večery. :)


Toto je vzorek vzoru. To vytváří Radka. Bude to vestička. Na Radce bude vypadat skvěle, protože i Radka vypadá skvěle. :)


A tady vesta v akci i s Radkou. Líbí se mi, když holky pletou tak rychle, že je nejde zaostřit. :)


Markéta je turbo pletařka. Když jsem viděla jakou rychlostí plete, měla jsem chuť, vzít svoje pletení, zahodit ho a místo něj se věnovat krmení ptáčků v parku. :)
Nikdy nebudu umět plést tak rychle. Asi je to tak v pořádku, s mýma očima by se mi nejspíš dělalo špatně od žaludku. Ale teda závidím. :)


Jára je specialistka na recyklaci. Momentálně zrecyklovala přízi, aby mohla vytvořit tenhle nákrčník.
Knoflíky jsou od Marie, která tentokrát nemohla přijít.


No a (haha) největší bordel měla na stole Péťa. Protože pletla, pila, jedla a bylo jí dobře. A když je mi dobře, mám tendence si kolem sebe vytvářet hnízdo. :)


Takže díky, holky. Bylo to fajn a doufám, že příště zase!

2 komentáře:

  1. Super! Bylo to moc fajn, doufám, že se brzy zase takto setkáme! Díky za fotky, ráda jsem si to připomněla!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky doufám. Je to osvobozující pocit, mít možnost si o svém koníčku popovídat se zasvěcenými. :)

      Vymazat