čtvrtek 4. srpna 2016

Malý horolezec

a máma z toho přečasně zešediví. :D

Už vážně nevím, kam ty věci mám stěhovat. Všechno co šlo, už je hore a hore se už taky nic dalšího nevejde.

No co už, aspoň je vidět, jak je šikovný a za pár měsíců či let ho to snad přestane bavit. :D
Každopádně jsem ráda, že už je večer, a já si můžu v klidu sednout. Máme tu nový rozměr růstu - hlídat, aby si nerozbil držtičku. :D



A to už ani nemluvím o tom, že když jsem se šla odpoledne vyčůrat, vrátila jsem se a Pan Ovečka stojí na nejvyšší příčce schodech na patro. Jak já se orosila... A to přísahám, že jsem čůrala nadvzduchovou rychlostí, takže on musel stejnou rychlostí lézt. :D



Tak tam taťka provizorně přidělal překližku a zítra vyrobí panty. Hurá.

Žádné komentáře:

Okomentovat