pátek 1. srpna 2014

Jak pejsek s kočičkou

vařili, aneb Knedlíčková od Fousáčka.

To vám bylo tak. Bylo děsný vedro, měli jsme hlad, ale vařit se nám moc nechtělo. Tak jsme zahlasovali pro polévku "co dům dal".
Fousáček se rozhodl, že do ní udělá knedlíčky, když máme ta játra a tak mlel a míchal a kořenil a pak jsem ho viděla celýho zpocenýho se zapatlanýma ruka a šíleným výrazem v očích, jak se snaží játrové těsto házet do hrnce.
Říkám mu : "Babička si vždycky nabrala na lžičku a příborovým nožem to pak sešoupla do hrnce."
"A co myslíš, že jsem dělal doteď ?!?!? To nejde."
Tak jsem z kuchyně radši vycouvala a nechala Fousáčka jeho osudu.

 A bylo to dobré řešení. Někdy je prostě lepší bez boje odejít a nechat druhou stranu, ať si poradí. A poradil si.
Byly sice trochu větší, než je průměr, ale naprosto luxusní. ;)))


Žádné komentáře:

Okomentovat