neděle 5. ledna 2014

Smutný balíček



Aneb zatím je to v pytli...;) Aby to trochu načáchlo mejdlíčkama.
A vo co vlastně de? Jsou to dárky od Ježíška made in Onqa. Každej rok jedeme po vánocích ke kamarádům a děláme si pozdní vánoce. Letos to zatím nevyšlo.
Prohřešili jsme se proti dobrým mravům. I když já si myslím, že je to spíš o tom co člověk opravdu potřebuje a co jen chce.
Já například potřebuju nový kalhoty, protože ty starý hrozí prodřením. A chtěla bych například vyhrát ve sportce. A to je ten zásadní rozdíl. Vyhrát nepotřebuju. Složenky sou zaplacený, Ježíšek byl víc než štědrej a že máme z jinak z ruky do huby, je celkem jedno. Jsme na to dva plus kočka a máme se rádi a o moc víc nepotřebujem. Důležitý je, že sme zdravý a to není jen klišé. To vím.

A pak je tu jedna obří televize s úhlopříčkou 150cm, která je dominantou pokoje o rozloze 6x4 metry. Protože ta stará byla moc malá.
"A táto, odkud se na ní budeme dívat? Dáme sedačku na zahradu před okno? "

Takže teď sedíme s Fousáčkem doma, koukáme na smutnej balíček a čekáme, až budeme omilostněni. No co s novým rokem budou nový narozeniny a balíčku se tady nic nestane.

Jen si říkám, že holky by spíš potřebovaly zateplit pokoj, než mít obří televizi.





Žádné komentáře:

Okomentovat