pátek 26. října 2012

Anorexie Vs. REFLEX


Právě jsem si v reflexu přečetla článek o anorexii. Docela síla. Hlavně to na konci. - Já jsem plnoštíhlá a jídlo mám tak ráda, že anorektička nikdy nebudu. Ale co ti ostatní?
- Překvapila mne Sissi. Mám pocit, že jsem o tom už někdy někde četla, ale teď to teprve dostalo reálný obraz. Chudák malá. Dneska už se o tom ví, pomoc existuje, ale kdo tenkrát pomáhal jí? Musím si ji najít ve wiki a něco si o ní přečíst.
-To zase bude keců, až si to přečtou návrháři. ;) Jak si pan J.X.D. mohl něco takového dovolit a že né všichni jsou homosexuálové a kdo ví co ještě. Věřím, že nejsou, ale když pak vidím něco takovýho (zaměřte se na tmavovlásku v bílých šatech až skoro v závěru přehlídky), rozzuří mne to. Ne proto, že bych si najednou připadala tlustší, ale proto, že na tom neshledávám nic hezkýho a nevidím důvod, aby se něco takovýho "vystavovalo". A teď mluvím jako fotograf a ne jako plnoštíhlá žena. ;)
- Mne pan  J.X.D. potěšil, pobavil a přiměl k zamyšlení. Ostatně jako vždycky.

A na závěr jdu sníst tousty. Do tohohle článku jsem se tak začetla, ža jsem zapomněla, jakej mám vlastně hlad.

Ps : A včera večer jsem měla jeden ze svých nočních "úletů". Nemohla jsem usnout, jak jsem měla prázdné bříško, tak jsem popadla mpšku (MP3 přehrávač), vylezla z postele, po tmě se dohrabala k lednici, vyndala toustový chléb, něco na něj a hrnek mléka, odtáhla si to do postele a s kočkou jsme se poměly. Až pak jsem spokojeně usnula. A basta. ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat