pátek 4. února 2011

Jako bych to neříkala...


Jsou krásné, že ? ;) Teda aspoň já jsem na ně byla nesmírně pyšná. Byly pro kamaráda Toma. Opravdu jsem si na nich dala záležet a porotože to byly "dvanáctky", pletení bylo poměrně náročný.
A teď ??? Teď jsou z nich "čtyřky!!!. ;))))))
Myslela jsem, že omdlím, když jsem to slyšela : "Víš, Péťo, já Ti musím něco říct...", říká mi kamarádova žena.
A já na to : "Vy ste ty ponožky vyprali v pračce, že jo ?"
"No jo, no. Ale já Ti přísahám!!!, že to byl omyl. Ony byly až na dně v koši a já sem si prostě nevšimla, že je dávám do pračky. Ale Péťo, je to dobrý, mě sou teďka akorát. A na Toma se vyser, chlapi to stejně neoceněj, ňáký peletený ponožky..."
Když říkám čtyřky, tak tím myslím čtyřky. Aspoň někomu budou k užitku. ;)
A Tom ? Řekl mi, že kdybych mu upletla ňáký jiný, byl by rád. Že se těšil, jak bude ty ponožky nosit na doma, k televizi a sedět s nimi u compu a tak...;)

A pak prej, že to chlapi neoceněj. ;)

Tak už mám načnutý jiný. A instrukce ohledně praní, dám přímo nositeli. Aby si je mohl sám opečovávat a chránit jako oko v hlavě. ;)

1 komentář:

  1. Všechno je jednou poprvé... první krůčky, první pusa, první láska a první sražené ponožky. Taky mám doma jedny takový :-)

    OdpovědětVymazat